pátek, 12 kvě 2023 09:35

Imaginární malíř

                                        Osobitý malíř nebo jen geniální tvůrce? Obrazy od Bohumila Samuela Kečíře rozhodně víří emoce. Pro někoho hluboký osobitý umělec, pro druhé mazal a blázen. Rozličné názory diváka jsou v pořádku a nebyl by to první tvůrce, nad kterým by se vznášely tyto otázky. Mě však fascinuje u tohoto autora ještě jedna věc, a to – žil nebo nežil? Jeho obrazy jsou reálné, ale autor nikoliv. Anebo se o tom vedou polemiky či pochybnosti. Pokud nežil a byl pouze stvořen, tak jeho tvůrce je geniální. Není to žádný falsifikátor, který chce participovat na vyhlášených malířích, což já považuji za podle a bez úrovně, ale vytvořil zde v současnosti již slavného autora jakéhosi Járu Cimrmana v malířství. Podle bibliografických údajů se měl Kečíř narodit roku 1904 v moravské Holouci, Holuci nebo v Holicích. První dvě uvedená místa však vůbec neexistují a ve třetím není žádný záznam o jeho narození.… Číst dál...
pátek, 21 duben 2023 15:27

Čas

  ČAS - je pouze relativní a přitom přesně měřitelná veličina. Již od doby co lidstvo jest, tak jsme čas v různých formách měřili. Čas nám svým měřením neustále a každým okamžikem ukrajuje z našeho bytí, ale přesto ho máme potřebu neustále měřit. Je to naše nutnost a součást života. Proto si snad od pradávna lidé své časomíry zkrášlovali až kolikrát do uměleckých skvostů. Naší prací je též obnovovat svědky časů minulých, který ale též měří ten čas současný. Neustále renovujeme hodiny, které odměřily čas již mnoha pokolením, lidským bytím, společenským uskupením a politickým režimům. Též vzhledem kolikrát k jejich uměleckému ztvárnění svého tvůrce přistupujeme k obnově se značným respektem.                                                Neumíme vrátit čas, ale umíme vrátit původní krásu svědkům časů minulých.     Právě v tento čas otevíráme mimořádnou nabídku zrenovovaných hodin k prodeji, které jsme postupně nasbírali a časem zrestaurovali. Máte příležitost si pořídit… Číst dál...
úterý, 18 duben 2023 13:03

10 obrazů konvolutu Křížové cesty

  Máme rádi svoji práci nejen kvůli tomu, že je zajímavá a že tím i zachraňujeme svědectví o naší historii, ale také kvůli našim zákazníkům. Právě kvůli naší práci máme možnosti se potkávat s opravdu zajímavými lidmi. Velmi často to jsou mecenáši, milovníci umění a historie, zachránci odkazu našich předků a převážnou většinou jsou to lidé, u kterých je komerce nebo osobní profit až na druhém místě či vzdáleně nepodstatné.              Za mojí třicetiletou praxi jsme restaurovali řadu památek, které právě tito zákazníci nám svěřili k obnově a tím ji zachránili, a dále nezištně věnovali do veřejného prostoru muzeí či neziskovým organizacím, nebo prostě tam kam daná věc nejvíce patří, aniž by si připisovali jakékoliv zásluhy. Naše poslední práce nás přiměla se o těchto lidech krátce zmínit. Jednalo se o soubor obrazů sakrálního motivu „Křížové cesty“ v počtu 14 kusů. Celý konvolut obrazů byl v dosti degradovaném… Číst dál...
     Součástí naší práce jsou i zajímavé příběhy jak ty historické, tak ty současné. Tento příběh není nijak velký nebo příliš zajímavý, ale je milý, tak se s ním chci podělit. Můj již dlouholetý přítel Václav Macháček Riegl je potomkem našich dvou významných obroditelů F. Palackého a F.L.Riegera a když na zámku Maleč budoval památník těchto vlastenců, tak jsme spolu hodně spolupracovali i profesně. Václav svou expozici otevřel v roce 2018 a doporučuji vám ji někdy navštívit, je velmi poučná a zajímavá.   v   Počátkem letošního roku mého přítele oslovil dárce s portrétním obrazem Fr.Palackého z ½ 19.století od autora Fr. Skály, kdy byl téměř 150 let předáván z generace na generaci, ale též úměrně věku chátral, a tak se současný vlastník rozhodl věnovat obraz do expozice památníku tohoto velikána. Předem však musel projít ozdravnou kúrou v našem atelieru. Právě jsme naší práci dokončili a obraz už má připravené své důstojné místo tam, kam… Číst dál...
           Kromě výstav výtvarného a užitného umění pořádáme workshopy a přednášky jak o historii obecně, tak původních řemeslech a současném restaurování.                                  Přestože řemeslo je nyní na úbytě, tak o diskuze na naše téma je zájem, a to napříč generacemi.         Číst dál...
  Státní podnik Chronometra s.p. dostal v roce 1949 v dobách nového politického vedení zadání k výrobě nových náramkových hodinek. "Socialistické" hodinky musely být stejně tak dobré, jako ty švýcarské "kapitalistické". Vývoj hodinového strojku trval celých 5 let, kdy byl v roce 1954 vyroben první prototyp. Sériová výroba pak byla zahájena v roce 1957.                         V dobách "socialismu" bylo vše tak trochu na dlouhé lokte, ale pravdou je, že vznikly hodinky, které se opravdu mohly rovnat těm nejlepším a začaly být uznávané na celém světě. Po nechvalné privatizaci v roce 1990 začal podnik Chronometra s.p. chátrat, až v roce 1994 ukončil výrobu a následně byla slavná značka PRIM zapomenuta.                           Značka PRIM byla v roce 2001 zakoupena zahraničním vlastníkem, ale to už je jiný příběh.... Číst dál...
úterý, 08 listopad 2022 13:47

Tradice zavazuje

                                              Letos je to již 30 let co jsem v roce 1992 obnovil staro-novou firmu v oboru restaurování umělecko-řemeslných historických artefaktů. Tímto jsem po dlouhé stagnaci a díky nemožnosti podnikat v minulém režimu navázal na dnes již 115letou tradici, která se datuje od roku 1907. Bylo zcela logické, že firma se bude jmenovat tradičně podle jména naší rodiny. Ovšem s tím jsem si musel převzít i závazek nejen ke svým zákazníkům, ale hlavně k tomu jménu. Nikdy jsem si nemohl dovolit odvést práci nedokonalou, a tím jméno naší rodiny znevážit. S odstupem času ale musím říct, že právě to jméno, neboli má úcta k mým předkům a tradicím mě profesně vedla tak, že se po třech dekádách působnosti mé firmy nemusím za nic stydět. Nyní jsem rád, že Atelier Fiala nese právě naše jméno… Číst dál...
  ...je mediálně, ale i odbornou veřejností velmi sledovaná. Rozsáhlé opravy však neuniknou pozornosti ani laitské veřejnosti. Proto investoři uspořádali den otevřených dveří pro zájemce o tuto zajímavou stavbu z období "Brutalismu" ze 70.let.       Odborná veřejnost pak též mohla posoudit velmi citlivou rekonstrukci se zachováním veškerých dobových atributů a autorských detailů, a to díky přístupu současných majitelů.                Naším úkolem bylo zrekonstruovat veškeré umělecké prvky, které byly součástí původního mobiliáře. Jednalo se o soliterní výzdobu v podobě soch z masivních kmenů jilmového masivu od výtvarníka Miroslava Hejného, dále pak obkladovou stěnu od Josefa Klimeše a částí nejobsáhlejší pak byl dřevěný obklad stropu s cechovními znaky v modernistickém pojetí od výtvarníka Čestmíra Kafky. Při naší práci obnovy této památky ze 70.let jsme mohli pozorovat důvtip a vize výtvarníků, kteří byli v dané normalizační době soustředěni v tehdejších "uměleckých řemeslech", a že přes všechny útrapy minulého… Číst dál...
         O těchto úvahách jsem napsal již mnoho článků a polemik, ale v dnešní době řekl bych, že to platí dvojnásobně. Historické předměty prověřené časem v mnoha případech staletími, které se až do současnosti zachovaly, rozhodně na své ceně neztrácí a o výtvarném umění ani nemluvě. Rád Vám pomohu vybrat kvalitní starožitnost nebo umělecké dílo, ať jako hodnotný solitér nebo investiční příležitost, a náš tým zkušených restaurátorů Vám jej uvede do reprezentativního stavu jako ve své době.             Jsme tu od toho, abychom zachraňovali historii v artefaktech a též její hodnotu pro Vás a pro další generace – neváhejte nás kontaktovat (konzultace zdarma). David Fiala a náš tým          Číst dál...
pátek, 24 červen 2022 12:34

Akademický titul po 115 letech

      Asi jako každý otec jsem hrdý na svého syna Matouše, že vystudoval AVU a navázal tak na jeho prapradědečka akademického malíře, který stejnou školu vystudoval ještě za císaře pána. Přestože výtvarné umění prochází celou naší rodinou, tak je faktem, že získaný Matoušův diplom se vrací do naší rodiny po 115 letech. Gratuluji a přeji mu hodně výtvarného štěstí. David Fiala                                             Číst dál...
úterý, 21 červen 2022 11:47

Diplomanti na pražském AVU

                               Vernisáž svých výtvarných prací ukončují diplomanti svou etapu života a šestileté studium umění. Rozmanité vidění světa skrze umění mě nutilo k zamyšlení. Vnímat danou expozici a proniknout do vidění, myšlenek a emocí výtvarníka či naopak nepochopit a beznadějně nenaleznout. Nezáleží však jen jak divák hodnotí, ale že v každém díle je část autora, jeho vlastních myšlenek bez ohledu na hodnotitele. Studentům po převzetí diplomu pak ale začíná další škola, jak se po výtvarné stránce dále prosadit. Tak přejeme hodně štěstí.                                                                           Číst dál...
pondělí, 20 červen 2022 09:29

RESTAURÁTOR aneb POUTNÍK PROTI PROUDU ČASU

    Vracíme historickým artefaktům lesk a krásu. V tomto případě si čas s těmito obrazy opravdu pohrál. Asi by to už byla jejich konečná zkáza, kdybychom nebyli požádáni o jejich záchranu takřka na poslední chvíli. Když se skloubí zkušenosti, um , nadšení a zájem investora, zázraky se dějí. Jsme rádi, že jsme mohli obnovit část historie navzdory proudu času. Děkujeme všem, kteří s námi historii zachraňují svým zájmem a investicemi. Těm patří největší dík. Tým Atelieru Fiala.         Číst dál...
pátek, 10 červen 2022 13:51

Buďte součástí procesu obnovy

                                                                                                              V našem Atelieru vždy víte, co kupujete. Buď prokázanou historií či kvalitně odvedenou prací. Vše je vždy potvrzeno certifikátem pravosti a restaurátorskou zprávou s důkladnou fotodokumentací. Zájemce o koupi starožitnosti v původním stavu a letitým opotřebením zná jeho současný stav před renovací a je součástí celého procesu restaurování. Svůj vybraný kousek a jeho postupnou změnu můžete sledovat online a tím hodnotit kvalitu naší práce nebo budete kdykoliv vítáni v naší dílně fyzicky a je možné, abyste si nějaký restaurátorský úkon sami vyzkoušeli. Nenechte se odradit nevábným současným vzhledem. Naši restaurátoři Váš budoucí skvost vzkřísí v nádherný solitér tak,… Číst dál...
středa, 16 únor 2022 15:04

30 let s Vámi 115 let tradice

           Letos je to již 30 let kdy jsem v roce 1992 založil staronovou firmu v oboru restaurování umělecko-řemeslných historických artefaktů. Tímto jsem po dlouhé stagnaci a díky minulému režimu s nemožností podnikat navázal na dnes již 115 letou tradici, která se datuje od roku 1907. Tři dekády nám utekly jako voda, ale já jsem hrdý na náš tým špičkových restaurátorů a na firmu, která si za svou dobu vybudovala pevné místo na trhu a to též díky našim zákazníkům, bez kterých bychom nemohli zachraňovat historii. Těm patří největší díky, že jsme tu s vámi již 30 let. S poděkováním a úctou David Fiala                           Číst dál...
pátek, 28 leden 2022 12:29

Boulle styl

             Po kompletní renovaci. Naše dlouhodobá práce v našem oboru nám přinesla již mnoho výzev. Vrcholem restaurování po řemeslné stránce však vnímáme obnovu nábytku a hodin z produkce André-Charlese Boulle a jeho následovníků. Tyto umělecké kousky byly ceněny na Francouzském královském dvoře a ve významných šlechtických rodech. Složitost zpracování s použitím nejcennějších materiálů byla i ve své době vrcholem řemeslného umění. Naše činnost obnovy prvních těchto hodin byla pro nás velkou výzvou, ale po letech naší praxe a s již mnoho kvalitně zrestaurovanými kousky, se sebevědomě považujeme za odborníky na obnovu starožitností s intarsiemi s takto nesourodými a cennými materiály jako u těchto exklusivních kousků.                                                     Tyto současnosti čekají na renovaci V současnosti je možné si zakoupit jedny hodiny po kompletní renovaci nebo před renovací, které se nám podařilo přijmout do prodeje a následně… Číst dál...
středa, 08 prosinec 2021 09:47

Fialovo chrámové místo

  Josef Fiala narozen 1882, který byl absolventem Císařské akademie výtvarného umění a žákem Vojtěcha Hynaise, se věnoval kromě své vlastní výtvarné tvorby též restaurování maleb a freskových výmaleb. První profesní restaurátorská práce v roce 1907 byla pod vedením profesora Vojtěcha Hynaise a ostatních jeho žáků pod záštitou Akademie. Jednalo se o restaurování nástěnných fresek kopule a stropu v chrámu sv.Mikuláše na Staroměstském náměstí, kterou namaloval Kosma Damian Asam. Malbě a jejich restaurováním se věnoval profesně celý svůj život. Výborné základy Hynaisovy školy, nepopiratelný talent, silné pouto ke své rodině a láska k prostému venkovskému lidu a úcta k jejich každodenní práci dala vzniknout spoustě významných uměleckých děl. Průřez jeho tvorby se vždy váže k symbolům rodiny, lásky, k venkovskému skromnému životu a malebné krajině                                   Josef Fiala zemřel v roce 1963 a jeho ostatky jsou uloženy v kolumbáriu… Číst dál...
pondělí, 22 únor 2021 14:12

Historický psací sekretář

      Nejdůstojnější solitér měšťanského bydlení – reprezentativní kus nábytku – užitná hodnota – umělecké zpracování – ochrana cenností – důmyslné tajné schránky -…… To vše se skloubí v sekretářích, které jsou mimo jiné němými svědky písemností, myšlenek a uložených pokladů svých majitelů či tehdejších uživatelů. Důmyslné tajné schránky ukrývaly důležité písemnosti či milostná psaní nebo cennosti – vše co mělo být skryto. Při renovaci takového kusu se občas stává, že své tajemství prozradí zapomenutým milostným či jiným dokumentem i po staletích.   Naše restaurátorská práce pak probíhá s úctou nejen ke stvořiteli daného až uměleckého kusu, ale též k možnému tehdejšímu uživateli i když nám není znám. V současnosti již tyto sekretáře možná nebudou sloužit ke každodennímu psaní či úschově cenností nebo jako trezorová skříň tak jako to bylo v minulosti, ale zůstanou tu jako skvostný kus užitného uměleckého nábytku s úžasným způsobem řemeslného zpracování s tajemstvím dob minulých. Jsme rádi, že můžeme zachraňovat historii a… Číst dál...
úterý, 30 červen 2020 14:29

ZTRACENÁ HISTORIE

  Náš atelier slouží historii, obnovujeme památky cenné, ale i běžné uživatelské předměty z dob minulých. Co ale dělat, když máte obnovit část historie, ze které se takřka nic nezachovalo – pouze jedna malá stará černobílá fotografie. Je to úkol a pro nás výzva.                    Právě jsme dokončili kopii oltáře, který se ztratil v propadlišti dějin. Jediné dochované z oltáře je původní obraz „Svatá Anna učí p.Marii číst“ a jedna malá fotografie. Mohutný oltářní rám se nedochoval a o jeho konci není nic známo.                             Díky dochovanému obrazu a fotografii jsme mohli odvodit proporce a společně s běžnými analogiemi vycházejících z baroka jsme začali s výrobou. Technika a materiály musely respektovat tehdejší výrobu. Též jsme museli vytvořit patinu pro autentičnost historického rámu tak, aby daný předmět působil vizuálně jako autentický a dobový a aby působil dojmem dobré až vynikající údržby, ale přesto odpovídacího opotřebení a stáří. Současně… Číst dál...
čtvrtek, 03 říjen 2019 14:05

Je důležité vystavovat

Obzvlášť pro studenty výtvarného umění. Pro mladé začínající umělce, kteří se ještě ve své tvorbě hledají, je to velmi důležité. Ocenění diváka může mladého výtvarníka posouvat a motivovat k dalšímu rozvoji. Vždyť snad každý z nás je rád oceněn za své úsilí.        V Galerii Hollar vystavovali absolventi atelieru grafiky Akademie výtvarných umění pod vedením doc. Dalibora Smutného. Bylo zajímavé sledovat tu individualitu prací jednotlivých žáků a vnímat jejich očekávání názorů příchozích diváků.       Má účast na vernisáži byla i mým zážitkem vzhledem k tomu, že jeden z vystavujících byl i můj syn Matouš, který byl oceněn cenou Atelieru Grafiky I. v daném ročníku a nominací na hlavní cenu „Grafika roku“. Měl sem tedy příležitost vnímat i podobné pocity jako daní aktéři.      Věřím, že umění se díky nové výtvarné generaci bude zajímavě vyvíjet. Číst dál...
čtvrtek, 12 září 2019 11:06

Kapři v dešti

Expresivní obraz s nápaditým ztvárněním od Miloše Novotného nově v prodeji.       Letos je to již více než 6. let co jsem založil nadační fond „Dům umění“ a výstavní sál pro pořádání výtvarných výstav, kde již vystavovalo svou tvorbu bezpočet malířů.     Propagovali jsme zde díla významných již proslavených starých mistrů, ale též současných začínajících výtvarníků, kteří by se chtěli svou tvorbou prosadit. Pokud Vás obraz zaujme a budete do něj investovat, podpoříte tím autora k další tvorbě. Každý prodaný obraz může být malým krůčkem k budoucímu proslavení výtvarníka. Současná cena tohoto obrazu je 7.000 Kč a já věřím, že jeho cena do budoucna poroste. David Fiala – zakladatel nadačního fondu s mottem „Podporujme v současnosti mladé výtvarníky, abychom měli v budoucnu staré mistry“.   Číst dál...
středa, 04 září 2019 14:16

Po stopách malířovy inspirace

V českém malířství je krajinomalba snad tou největší inspirací. Vždyť možná proto všechny malíře tzv. Mařákovce obdivujeme pro ztvárnění české krajiny. Jinak tomu nebylo ani v obrazech Josefa Fialy. Zvlněná krajina, dramatické nebe, práce venkovského lidu, či hrající si děti. To vše vypovídá o vztahu k Vysočině, kterou si Fiala zamiloval.              Před necelým stoletím inspirován Slavíčkovou tvorbou navštívil Kameničky, Hlinsko a přilehlé okolí. Malebná krajina ho okouzlila natolik, že si v Milovech u rybníka v roce 1935 postavil chatu, kde tvořil až do sklonku svého života.                 Témata a scenérie, které dobře známe z obrazů, jsem se se svými dětmi vydal hledat do míst, které byly naším předkem tolik inspirovány. Po bezmála 100 letech jsme objevovali konkrétní místa, kde vznikly známé obrazy a vůbec se nedivím, že si náš pra a prapradědeček tuto krajinu zamiloval.         Též mě překvapilo, že krajina není příliš zasažena současností, a že… Číst dál...
pátek, 12 červenec 2019 11:29

Kodaň – město klidu a pohody

           Při mé cestě za uměním jsem navštívil Kodaň a tato návštěva byla pro mě nezapomenutelným zážitkem. To, že tímto hlavním městem Dánska procházely dějiny připomínající mnohé dochované památky, asi nikoho nepřekvapí.                   Kodaňské zámky nebo monumentální mramorový kostel „Frederiks Kirke“, který je největší stavbou svého druhu ve Skandinávii. Navíc je Kodaň velmi přívětivým městem k umění s četností muzeí a galerií.                        Ale mě nejvíce uchvátila moderní architektura, která je tak citlivě propojena s těmito starobylými stavbami. Jsem příznivec všeho historického, ale zde jsem se musel sklonit před uměním propojení historických staveb s moderní současnou architekturou. V některých případech se tyto odlišné světy takřka dotýkaly a v jiném případě jako např. Královský palác Amalienborg s již zmíněným mramorový kostelem a moderní skleněná stavba královské opery spolu komunikují z protějších břehů mořského kanálu obou ostrovů. To vše je propleteno městskými vodními kanály místo ulic plnými loděk… Číst dál...
neděle, 30 červen 2019 14:16

Anglie – země tradic

             Při mé návštěvě Londýna jsem vnímal pocit vlídnosti tohoto města. Všude spousty květin, upravená veřejná prostranství, mnoho zeleně v parcích a k tomu ještě hezké počasí. Možná že i můj víkendový pobyt byl důvodem vnímání jakéhosi klidu tohoto města. Ale při poznávání Londýna jsem si uvědomil, že ta atmosféra nebude jen tím klidem, ale hlavně vnímání těch všudypřítomných tradic. Historie kam se podíváš, ale hlavně její připomínka od velkých historických událostí, které připomínají četnost soch, po drobné artefakty, až po nedávnou minulost.        Od klasických telefonních budek, které se již nevyužívají ale jako tradiční odkaz zůstávají na svém místě, nebo taxíky které jsou léta stále stejné, zrovna tak i dvoupatrové autobusy. Policie na koních či kočáry s koňským spřežením není žádnou výjimkou. To nemluvím o dodržování pravidel či jakéhosi bontonu atd.               Takřka na každém rohu je nějaká připomínka monarchie či uctívání královny. Londýn… Číst dál...
úterý, 18 červen 2019 14:43

Stůl pro Baťu

                  Stůl psací z produkce „UP“ (uměleckoprůmyslové závody) Brno. Jeden z prvních produktů Jindřicha Halabaly z roku 1930, kdy zaujal pozici hlavního architekta brněnského nábytkářského podniku.                       Baťovy závody žádaly vybavení nových kanceláří manažmentu kvalitním a exklusivním nábytkem s výrazem modernosti. UP závody pod vedením J.Halabaly vyvíjí omezenou sérii, ze které se jednotlivé prvky stávají tak úspěšné, že byly zařazeny do sériové výroby. Jako např. židle pod označením H-214 či H-284 nebo křesílka H-275 a H-269, které se staly kultovním nábytkem i v současnosti a jsou vyhledávané sběrateli.                                Tento nábytek můžete zakoupit po kompletní renovaci včetně exklusivního baťovského psacího stolu z 30. let, který jsme právě dokončili. Číst dál...
středa, 12 červen 2019 11:03

Zuzana a starci

                       Před nedávnou dobou se mi podařilo obohatit sbírku obrazů Josefa Fialy o jeden mimořádný a dlouho vyhledávaný obraz „Zuzana a starci“, který autor namaloval ve 20. letech. Inspirací k tomuto obrazu mu bylo mistrovské dílo od holandského malíře Petera Lely (1618-1680), který ho vytvořil v Anglii někdy v letech 1650-1655. Lely byl od roku 1661 dvorním malířem krále Karla II. Mistrovský portrétista, který byl za své služby osobně v roce 1680 králem povýšen do rytířského stavu. Ale téhož roku umírá u malířského stojanu, když portrétoval vévodkyni Somerset.                        Obraz Zuzana a starci vychází z biblického příběhu, kdy mladá žena byla při koupeli starci překvapena a přesvědčována, aby jim byla po vůli, nebo že jí z cizoložství obviní. Zuzana odmítla a byla neprávem obviněna a odsouzena k trestu smrtí, ale prorok Daniel ji zachránil. Při mé návštěvě Londýna jsem samozřejmě nemohl opomenout návštěvu Tate Gallery s britským… Číst dál...
čtvrtek, 30 kvě 2019 14:11

„Kindertransport“

                                    Při mé návštěvě Londýna, tedy spíše mé první kroky z nádraží na Liverpool Street mě dovedly ke krásnému sousoší, které ve mně vyvolaly rozporuplné pocity. Měl jsem příležitost sledovat úžasnou sochařskou práci a zároveň vnímat význam tohoto památníku, který byl věnován deseti tisícům dětí, následně pak i sirotkům, kteří se najednou ocitly na tomto místě. Vlastně měli obrovské štěstí, že se tu vlastně ocitly, ale i v tvářích těchto bronzových soch je možné vidět tu beznaděj a nejistotu časů budoucích. Mé pocity se dále umocňují, když se dozvídám, že tvůrce sousoší Frank Meisler je vlastně jedno z těchto bronzových dětí.                                       Tvůrce se narodil v židovské rodině v Danzigu (nyní Gdaňsk v Polsku) a jako desetiletý byl spolu s dalšími dětmi evakuován v roce 1939 „Kindertransportem“ přes Berlín a Nizozemí do Londýna. Jeho rodiče… Číst dál...
  Před dvěma lety jsem zveřejňoval článek „Zázraky se dějí“ https://www.atelier-fiala.cz/cs/blog/item/477-zazraky-se-deji , který se váže k současnému příběhu. Jako doplnění chybějícího článku řetězu minulosti se příběh propojil v jeden celek, a tím bylo i zodpovězeno na spousty otazníků. Od roku 1920, kdy se pro mě obraz „Dělnická madona“ ztratil a po 80. letech opět objevil, se po takřka 100 letech příběh uzavřel.  Od doby kdy se zmiňovaný obraz stal součástí celé sbírky, byl vystavován a různě publikován. Snad na základě těchto událostí mě kontaktovala paní Anna s pro mě překvapující informací. „Jsem pravnučkou pana Jana Horníka, profesí řídící obchodu Vítkovických železáren a sběratele umění, který byl obdivovatelem Josefa Fialy a od kterého prostřednictvím galerie Weinfurter v Praze ve Vodičkově ulici zakoupil v roce 1920 Váš obraz.“ Dáma své tvrzení dále podložila kupním listem, průvodním dopisem prodejce a rodinnými fotografiemi s obrazem. Nadšeně jsem pozval paní Annu i s rodinou do naší galerie na prohlídku obrazu, kde mi… Číst dál...
úterý, 07 kvě 2019 13:51

Sekretář biedermeier

    Reprezentativní nábytek – užitná hodnota – umělecké zpracování – ochrana cenností - důmyslné tajné schránky….to vše se skloubí v sekretáři z vrcholného biedermeieru z roku 1820. Vždy bylo nutné ochraňovat své cennosti a písemnosti a snad v průřezu všech historických stylů se setkáváme s nábytkem, který k tomu sloužil. Při kompletní renovaci často objevujeme tajné zásuvky či různé schránky, které jsou i po staletí skryté. Občas se i stává, že v tajných útrobách objevíme starý dokument či tajné nebo milostné psaní. Vrátíme se tak do životů již proběhlých, a přestože i souvislosti zůstávají utajené, máme příležitost se tak trochu vrátit do minulosti.                    V současnosti je sekretář ve stavu svého vzniku s objevenými všemi tajnými schránkami, které prozradíme jen budoucímu novému majiteli. Sekretář je po kompletní renovaci, za který by se nemuselo stydět ani muzeum biedermeieru.       Právě renovujeme i další zajímavé kousky. Navštivte nás na Chvalské… Číst dál...
pondělí, 15 duben 2019 14:50

… příběh Adele

                              Sběratelství není jenom o sbírání historických předmětů, ale též o sbírání příběhů do věcí vložených. Proto jsem se při poznávání New Yorku též zaměřil na pro mě velmi silný příběh „ Adele neboli Dáma ve zlatém“ od Gustava Klimta.                          Tento neskutečný obraz naplněný vysokou dávkou umění není jen nádherné umělecké dílo, ale příběh jak tvůrce či vyobrazené dámy a celé její rodiny je tak silný, že se ani nedivím, že současný vlastník Ronald Lauder obraz vydražil za 135 milionu dolarů. Nejvyšší cenu, která kdy byla za obraz zaplacena. Byl to tedy ve své době nejdražší obchodovatelný obraz. Portrét Adele Bloch-Bauerové je tedy hlavním obrazem celé Neue Galerie. „Adele“ se dočkala spravedlnosti až po více než 60. letech. Nejprve ho v židovské rodině s českými kořeny zabavili nacisté včetně veškerého dalšího majetku. Následně rakouský stát nechtěl uznat dědický nárok… Číst dál...
pátek, 05 duben 2019 10:17

České stopy na Manhattanu

         Při cestě do New Yorku nemůže milovník umění nenavštívit Metropolitní muzeum nebo Guggenheimovo muzeum. Mimo vnímání neskutečně silné atmosféry New Yorku jsem zde i hledal nějakou českou stopu a jak jinak než v oblasti umění. Budova Guggenheim muzeum se sice tak trochu ztrácí před velikostí okolních mrakodrapů, ale určitě je předčí svým designem a důmyslnou konstrukcí. Aniž bych do budovy vešel, hned narážím na první českou stopu. Americký průmyslník, filantrop a mecenáš Solomon R. Guggenheim pověřil v roce 1943 významného architekta Franka Lloyda Wrighta vypracováním návrhu muzea moderního umění. Provokativní spirálová budova měla však své konstrukční úskalí. K projektu byl přizván český konstruktér Jaroslav Josef Polívka, který vyřešil samonosnou konstrukci bez podpory sloupů.           Vnitřní prostor byl ještě o to více ohromující a já jsem se tedy mohl začít věnovat prohlídce, kvůli které jsem přišel. Díla těch nejlepších modernistů jako např. Vincenta van Gogha, Paula Gauguina,… Číst dál...
čtvrtek, 07 únor 2019 10:55

Lidstvo v pokroku – řemeslo na úbytě

              Díky mé profesi se denně setkáváme s nesmírnou řemeslnou zručností našich předků. Dlouhá léta mohu pozorovat, jak dřívější tvůrci či umělci vytvářeli řemeslné skvosty protkané značnou dávkou umění. Naší prací je tyto, byť krásné ale již zestárlé a časem zanedbané kousky, obnovovat do původního lesku svého vzniku. Vždy s velkou úctou a pokorou k jeho tvůrci. Pracovní postupy a materiály musí být samozřejmě shodné s původní výrobou. Jsme tedy nějak tak zacykleni v té dávné minulosti a o to více nás překvapuje, jak se běžné řemeslo vytrácí. Je samozřejmostí, že žijeme v čím dál víc a víc konzumnější společnosti, a že virtuální doba vše přebíjí. Možná i proto jsme uspořádali výstavu „…Važme si odkazu našich předků“ aneb oživení zašlé historie.                   Předmětem této výstavy je hlavně poukázat na zručnost tehdejších řemeslníků a tvůrců užitného umění, které se v současnosti pomalu vytrácí. Kdysi se říkalo že „řemeslo… Číst dál...
čtvrtek, 01 listopad 2018 11:01

Poklad – v novém kabátě

     Je to již více než rok, co jsem ve francouzském městečku Collobriéres nedaleko Saint-Tropez objevil již zmiňovaný poklad, o kterém jsem se zmiňoval v jednom ze svých článků. Úžasné rokokové hodiny jsou od tvůrce Charlese Boulle, který byl významným ebenistou na královském dvoře Ludvíka XIV. na přelomu 17. a 18.století. Ojedinělé, a v současnosti velmi cenné konzolové hodiny, čekaly staletí na svou obnovu a po objevení ještě další rok v naší dílně. Na složitý a pro nás prestižní úkol jsme se museli důkladně připravit. Sehnat shodné materiály pro doplnění chybějících částí. Nastudovat technologické postupy jednotlivých pracovních úkonů atd. Nejsložitější bylo sehnat shodnou želvovinu, která je plošně naklížena ve slabých plátcích po celém dřevěném korpusu. Do tohoto ušlechtilého materiálu byly vkládány vyřezávané inkrustace a vyřezávané ornamenty ze slabých mosazných plíšků tak jako intarsie, které pak byly ještě gravírovány. Neskutečně jemná práce. Tyto dva nesourodé materiály musely být spárovány s takovou přesností, aby působily… Číst dál...
  Vážení přátelé a milovníci starých časů. Jsem rád, když díky své práci mohu utéct z dnešní doby a ponořit se do starých časů a v tomto případě do počátků technické revoluce. Do doby velkých změn a velkých očekávání. Jsme vždy potěšeni, když se nám do naší dílny dostane zajímavý kousek a ještě k tomu technický skvost. Přijali jsme k renovaci velký orchestrion, který sloužil ve veřejném prostoru. Hrací ústrojí bylo ovládáno vhozem požadované mince, a tak se domníváme, že byl jako inventář v nějaké tehdejší hospodě a sloužil jako „jukebox“ počátku 20. století.           Naším úkolem bylo celý technický skvost zrenovovat a to samozřejmě včetně hracího ústrojí. Nebyl to první kousek, který jsme v minulosti opravovali, ale je to vždy pro nás výzva. S obdivem původních tvůrců a jejich technické důmyslnosti jsme se pustili do práce. Samozřejmě, že orchestrion byl nefunkční a ve velmi zanedbaném stavu, ale až na nějaké drobnosti s kompletní mechanickou částí.… Číst dál...
pátek, 19 říjen 2018 13:08

Klasicismus s dozvuky baroka

         Proměna stylů v průběhu časů vždy nese prolévání jednotlivých stylů nejen v nábytkářství. Před nedávnem jsme renovovali barokní sekretář, o kterém jsem se zmiňoval v minulém příspěvku. A nyní jsme dokončili restaurování sekretáře z období klasicismu, který ovšem měl spousty atributů ještě z dob baroka. Byla to jasná ukázka, jak se jednotlivé styly prolínaly. Řekněme, byl to sekretář z pozdního baroka či z raného klasicismu? Vlastně na tom ani příliš nezáleží, faktem je, že jsme měli příležitost restaurovat nádherně zpracovaný starožitný kousek.          Na sekretáři byly použity jen ty nejlepší materiály z ovocných dřevin a kořenic. Geometrické tvary a precizní intarsie naznačují příchod nového období. Uspořádání a účel sekretáře je stále baroko, ale design je už klasicistní. Díky naší práci můžeme proplouvat časem a sledovat vývoj a změny nejen v užitném umění a obdivovat tvůrce historie. Važme si odkazu našich předků Tým Atelieru Fiala Číst dál...
     Sekretář z vrcholného baroka se dočkal své obnovy po bezmála 300 letech. Jsme rádi, že naší dílnou stále procházejí skvostné kousky svou ozdravnou kúrou. Pravdou je, že již málokdy jsou nabízeny kvalitní starožitnosti s vysokou historickou hodnotou k prodeji. A zadavatelé renovací si jich stále více váží. Zájemci o cennou starožitnost hledají čím dál obtížněji a kolikrát i marně. V průběhu půlroční renovace barokního sekretáře navštívilo naší dílnu mnoho návštěvníků. Mnozí z nich mělo zájem skvostný kousek zakoupit a někteří i vyžadovali, abychom majitele přemluvili k obchodu. Samozřejmě, že to byl zbytečný pokus a k žádnému obchodu nedošlo. To vše svědčí o tom, že si veřejnost starožitností váží, a že v nabídce je jich čím dál méně.           Jsme rádi, že můžeme profesně přispět k záchraně krásných kousků. Tento vytříbený, stylově čistý, barokní kousek z poloviny 18.století prošel kompletní renovací. Výhodou bylo, že v minulosti neprošel neodbornými opravami, a že jeho stav byl zapříčiněný… Číst dál...
    Po krátkém futuristickém období kubismu se začíná ujímat nový styl ART DECO – 1919-1940. Po válce a uvolnění ve společnosti, která touží po jemnosti a kráse, je tento styl plný fantazie, důvtipu a neobvyklých materiálů. Ale je také smělý a luxusní.                Celá společnost v Evropě se rozvíjí velmi rychle a styl ART DECO proniká kromě architektury a designu také do ostatních příbuzných odvětví a začíná být ovlivňován americkými modernistickými styly. Na pařížské výstavě užitného umění v roce 1925 pak ART DECO získává svůj vyhraněný směr. V nábytkářství se používají oblé tvary, luxusní materiály a čalounění. Dbá se na maximální pohodlí a funkčnost. Vysoký lesk a vyladěný design je známkou luxusu.           Moderní doba odmítá přežité a přezdobené kusy nábytku, které sloužily pouze na reprezentaci a obdiv. Začala doba elegance užitné hodnoty a pohodlí s důrazem na kvalitu. Přestože ART DECO vládlo v oblasti… Číst dál...
středa, 05 září 2018 13:21

KUBISMUS – revoltující styl

    Kubismus byl velmi krátkým časovým obdobím cca 1910-1920. Tento styl v architektuře a užitném umění se stal revoltou mladých architektů proti uhlazenému a dekorativnímu secesnímu stylu. Možná, že to též byla snaha v nové době vytvořit nový styl, jež by odpovídal požadavkům a duchu moderní doby.                     Kubismus záhy ovládá i malířství a díky své kontroverzi se prosazuje do všech oblastí užitného umění. Tvary a barevnost v nábytku je důkazem avantgardního přístupu návrhářů s citem pro přesnost většinou ostrých tvarů, jehlanů či trojúhelníků. S pocitem svobody, uvolnění a vznikem samostatné republiky v roce 1918 a hledáním národního slohu vzniká rondokubismus. Takzvaný český rondokubismus, který se vyznačoval oblouky, kruhy a vlnovkami a též často i v národních barvách. Tento styl měl jen velmi krátkého trvání a pouze v Čechách.          Přestože ani kubistické období netrvalo příliš dlouho, vznikla u nás krásná umělecká díla, stavby či interiéry, které jsou výraznou stopou v naší historii… Číst dál...
středa, 29 srpen 2018 12:13

SECESE - nejrozmanitější styl

  V období přelomu 19. a 20. století bylo zaznamenáno spousta změn ve společnosti, jistého očekávání a též zrychlení životních stylů. Proto secese je nejrozmanitější jak v nábytkářství tak v užitném i výtvarném umění. Jako by to byly dva různé světy, je tak různorodá, ale je to stále secese. Zprvu jsou tvůrci inspirovány rostlinnými motivy či podmořským světem nebo siluetami ženských těl. Pravidelnost a geometrii byste hledali jen těžko. Výrazný smysl pro estetičnost vytváří nádherné a ladné křivky plné dekorativních detailů.       Tak jak se společnost dynamicky a rychle vyvíjí, možná i zásahem technické revoluce a změny v životních stylech, mění se i pohled na nábytkářství a užitné i výtvarné umění. Ladné linie velmi rychle začínají střídat geometrické tvary. Nábytek začíná být mnohem jednodušší, jen s jemnými, též geometrickými doplňky, které jsou záhy též na ústupu. Začínají se používat různé kombinace dřevin a též kovových prvků. Začíná se více dbát na jeho… Číst dál...
pondělí, 25 červen 2018 14:39

Sofa nad kterým již zlomili hůl

    Asi by už skončila jeho dlouholetá historie, kdyby nás její majitel neoslovil se slovy „Vemte si ho, ať ho nemusím spálit“. Jde totiž o sofa Louis Philippe kolem roku 1860, které v minulosti zdobilo honosné salony, aby se v průběhu času stalo nemoderní a tak trochu zapomenuté. Někde v postranní sklepní kóji si na něm pochutnal červotoč, poté značná vlhkost v podobě povodně a následně mělo štěstí, že neprolítlo komínem. V současnosti je v tak žalostném stavu, že se investice do renovace nevyplatí a za cenu, kterou by stála jeho repase, si můžete koupit již zrenovované a možná i s křeslem.       Ale nejde zde vždy jen o finance, ale též o záchranu kousku historie, a tak nám nezbývalo nic jiného než na nabídku majitele kývnout, a tím sofa zachránit…mám na mysli zrenovovat a uvést ho do stavu svého vzniku. Nyní nám sofa stojí, nebo spíše pololeží v dílně, a my se přemlouváme, abychom… Číst dál...
úterý, 19 červen 2018 14:02

Nenechme historii zaniknout

  Vážení zákazníci a přátelé, je nutné si neustále připomínat naší minulost. Tu špatnou pro dnešní poučení a tu dobrou pro úctu k našim předkům.Můj dlouholetý přítel Václav Macháček Rieger a potomek dvou českých obroditelů Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera již před lety začal obnovovat památku obou velikánů 2.poloviny 19.století. Na původním panství soustředil pamětihodnosti obou pánů a vytvořil tak expozici odkazu minulosti našeho vlastenectví. Tato stálá výstava se otevře veřejnosti první červencový víkend a jsem velmi rád, že jsme se mohli na obnově některých artefaktů podílet. Važme si odkazu našich předků a též těch, kteří vzpomínku na historii uchovávají.  Navštivte nově vzniklou expozici na zámku Maleč, kterou Vás provede potomek těchto velikánů. Na původním panství F.L.Riegera kde též žil a působil F. Palacký, soustředil pamětihodnosti obou pánů a vytvořil tak expozici odkazu minulosti našeho vlastenectví. Účastnil jsem se zahájení této expozice s velkou úctou k potomkovi obou pánů za odvedenou… Číst dál...
V současnosti obdivujeme výtvarná díla starých mistrů a výtvarníků z nedávné minulosti. Jsme často překvapováni aukčními výsledky již proslavených autorů. Sběratelé se předhánějí ve shromažďování výtvarného umění od různých autorů a investoři jsou ochotni zaplatit kolikrát i překvapivé částky za známé umělce. Samozřejmě, že hlavní roli zde hraje talent, píle a jakási ojedinělost vložená do daného díla a spousta i tzv. neuchopitelných vlivů. O tom bychom mohli polemizovat velmi dlouho, ale já bych se nyní rád zaměřil na jinou, velmi podstatnou část vzniku do budoucna uznávaného umělce. A to je jeho propagace. Mně samotnému se dostalo do rukou spoustu zdařilého výtvarného umění s vysokou uměleckou hodnotou od nepříliš známých malířů anebo alespoň nevyhledávaných sběrateli nebo investory. Přestože by si zasluhovali přinejmenším obdobný obdiv jako ti proslavení a kolikrát dle mého názoru i mnohem větší. Za takovéto nerovné ocenění může nedostatečné prosazení a třeba i nepřízeň štěstí. Propagace ve výtvarném umění je neméně důležitá… Číst dál...
pondělí, 19 únor 2018 11:39

Sofa pro Napoleona

  Před nedávnou dobou jsem při svých toulkách jižní Evropou zakoupil empirové sofa s úžasným příběhem. Fabulace či skutečnost? Do tohoto okamžiku sám nevím, ale ten příběh byl pro mě tehdy i nyní úžasný. Posouzení tedy nechám na Vás. Jak jsem již uváděl, dostal jsem nabídku na koupi mahagonového sofa k renovaci. Jeho stav nebyl sice příliš representativní, ale já jsem již v představách viděl jeho skvostný vzhled, až bude kompletně zrenovován. Když jsem si vyslechl i jeho příběh, nebylo co řešit a obchod byl uzavřen. Prodávající mi vyprávěl, že je zpřízněn s Pierrem Humbertem, což je francouzský architekt, který měl na starost na počátku 20.století rekonstrukci zámečku Malmaison, který se nachází asi 15 kilometrů od Paříže v městečku Rueil-Malmaison. Renovací procházely i interiery a jak to tak bývá, nepotřebný majetek se rozprodával či likvidoval. Zmíněné sofa prý pocházelo z tohoto panství a při představě historických skutečností tohoto zámečku se začíná objevovat spousty otazníků. Jósephine de… Číst dál...
pátek, 26 leden 2018 10:56

Sochař nebo nábytkář

          Charles Cressent (1685 - 1768) byl tvůrce umění sochařského, ale i užitného nábytkářství a obě profese propojil v jedno. Jako sochař se nejvíce proslavil tvorbou podobizen a bust panovníků a slavných osobností jako například Ludvíka, syna Filipa II. vévody Orleánského, pro kterého navrhoval a vyráběl dekorativní nábytek. Uplatnil tím své vzdělání u Andre Charlese Boulla, kde se vyučil jako kovolitec. Své vzdělání a svůj talent propojil v nábytkářství. Ve své tvorbě odléval zlacené a bronzové dívčí hlavy a tváře, někdy i celé postavy. Těmito odlitky zdobil stoly, komody a sekretáře doplněné aplikami květnatých a rostlinných tvarů. Kvalitnímu rokokovému nábytku tím dodával luxus a uměleckou hodnotu. Jeho nábytek se tak stal velmi žádaným v těch nejvyšších kruzích tehdejší společnosti. Cressent se stal jedním z nejžádanějších a nejoceňovanějších tvůrců francouzského nábytku 18. století. Jeho solitérní kousky najdeme v těch nejvýznamnějších evropských palácích.       V současnosti jsme měli tu čest, že jsme se… Číst dál...
       Nově jsme v naší dílně dostali do špičkové kondice dva super kousky. A nyní o Vaši přízeň budou soupeřit. Biedermeier ročník 1825 v ořechovém provedení s o něco málo mladším biedermeierem ročník 1830 v třešňovém provedení. Oba dva favorité dnešní scény jsou ve formě, jakoby se právě zrodili. Není ani divu, když jsme jim věnovali takovou péči. Byly jim dopřány jen ty nejlepší materiály své doby včetně stylového kabátu v dobové látce. Starší soupeř v ořechovém provedení, přestože je subtilnějšího vzrůstu v celkové šířce 185 cm, získává na šarmantnosti svými černými doplňky. Mladší soupeř v celkové šířce 210 cm zase oplývá ladným tvary v jasném třešňovém masivu.                            Jejich síly jsou velmi vyrovnané. A tedy sám nevím, který z účastníků získá větší přízeň svých obdivovatelů. V současnosti stojí na scéně v galerii atelieru a čekají na Vaše vyjádření. Sofa na prodej najdete na webu http://eshop.atelier-fiala.cz/25-nabytek   Tým… Číst dál...
pondělí, 11 prosinec 2017 11:08

Georges Jacob (1739 - 1814)

    Byl jeden z nejvýznamnějších tvůrců nábytku 18. století. Jeho dílna vyráběla nábytek v neoklasicistním stylu s jemnou řezbářskou výzdobou převážně ve zlaceném nebo mahagonovém provedení. Stal se váženým dodavatelem interiérů královny Marie Antoinetty, Ludvíka XVIII., Charlese X., Prince de Conde a dalších panství a knížectví jako např. George IV. z Anglie nebo Gustav III. ze Švédska. Jacob se narodil v Chenu v Burgundsku. Po smrti svého otce v pouhých 16-ti letech v roce 1755 odešel do učení do Poříčské dílny k Jean-Babiste Lerouge. V roce 1765 se stává mistrem a svůj tvůrčí talent začíná prosazovat v neoklasicistním pojetí s propracovanými řezbářskými detaily většinou se zlacenou povrchovou úpravou. Nábytek byl velmi dekorativní s vysokou užitnou hodnotou. Sedací nábytek měl povětšinou velmi pohodlné čalounické výplně. Jacob se stává společníkem firmy a jeho reputace velmi rychle roste a nakonec se rozšířila mimo Francii. Jeho odběrateli byla království, knížectví a panství po celé Evropě. V té době zaměstnával přes 300 pracovníků a vytváří tím… Číst dál...
    Občas si tak přemýšlím a polemizuji o konzumnosti dnešní společnosti. Jak jinak než v mém oboru. Co se týká naší práce, tak se denně setkávám s historickým nábytkem a s jeho zpracováním. Při renovacích se vždy musíme tak trochu ztotožnit s jeho tvůrcem a velmi často jsme překvapováni kvalitou jejich práce, důvtipem při výrobě a většinou ojedinělostí daných kusů. Když provádíme ozdravný proces třeba i na staletích starých kusech, tak vždy s velkou pokorou a úctou k jeho stvořiteli. Šikovnost a trpělivost tehdejších výrobců nás stále a stále překvapuje. Není tedy divu, že se s jiným než kvalitním historickým nábytkem moc nesetkáváme. Nedávno jsem však byl donucen mou malou dcerkou navštívit "nejmenovaný nábytkový dům" a jiné obdobné obchody se současným nábytkem. Ne, že bych jejich produkci a ostatních neznal, ale byl jsem fascinován těmi davy lidí, jak před sebou tlačí vozíky plné papírových krabic, ve kterých mají papírový či dřevotřískový papírem potažený nábytek rozložený… Číst dál...
      Thonet Michael (1796 – 1871) byl synem koželuha Franze Antona Thoneta z Boppard nedaleko Koblence v západní části Německa (tehdy součástí revoluční Francie). Vyučil se tesařem a v rodišti zakládá stolařskou dílnu. Od roku 1819 byl nezávislý truhlář. O rok později se oženil s Annou Grahs, se kterou měl sedm synů a šest dcer (ovšem pouze čtyři ze synů přežili dětství). Michael byl vizionář a se svou představou o moderním bydlení se snažil uspět v oblasti ohýbaného nábytku (především bukové dřevo).      První úspěch přišel s tzv. boppardskou židlí (ohýbaná překližka). Thonetův zásadní průlom byl v jeho úspěchu v ohýbání bukového dřeva v horké vodě. To mu umožnilo navrhovat zcela nový, elegantní, lehký, odolný a pohodlný nábytek půvabných a zakřivených tvarů, který se silně odvolával na módu. Tím se odkláněl od těžkých vyřezávaných vzorů minulosti. Na veletrhu v Koblens v roce 1841 se Thonet setkává s princem Klemensem Wenzelem von Metternichem, který je nábytkem nadšený… Číst dál...
pondělí, 06 listopad 2017 10:45

Stolek neboli technický skvost 18. století

     Zase jeden krásný kousek v naší dílně čekající na svou ozdravnou kúru. Ale nejprve něco o jeho tvůrci. David Roentgen (1743 – 1807) se narodil v Herrnhaagenu v Německu otci Abrahamovi Roentgenovi, který studoval u nábytkářského mistra Wiliama Gommy v Londýně. Následně se usídlili v Neuwiedu blízko Coblenz v Německu. Abraham zde zakládá nábytkářskou výrobu. David se vyučil v otcově dílně, kterou následně přebírá a rozvíjí ve velkou a úspěšnou firmu. Pokrokové návrhy a technicky důmyslné prvky u jeho nábytku mu přináší velký úspěch a následně se stává jedním z nejslavnějších nábytkářů 18. století. Proslul po celé Evropě pro jeho marketerie, technické řešení, tajné zásuvky, a to vše v jemném a subtilním neoklasicistním stylu. Jméno firmy je uváděno po celé Evropě a nechybělo u mnoha událostí ve Francii. Přestože nábytek byl vyráběn v německém Neuwieldu, otevírá výstavní síň v Paříži. Roentgen se stává významným obchodníkem. Marie-Antoinetta ho jmenovala jejím uměleckým stolařem a získává značnou přízeň královny.    … Číst dál...
Velmi často dostávám otázku „Co nejcennějšího nebo nejzajímavějšího jste renovovali?“. V průběhu již čtvrtstoletí naší práce bylo těch renomovaných věcí s kolikrát zajímavým příběhem opravdu hodně. Ale při této otázce si vždy nejvíce vybavím příběh císařských židlí, které ve svém skvostném stavu z doby feudalismu přešly přes nacismus až do komunismu, kde takřka byly zničeny. Abych mohl tento příběh popsat, musím se vrátit do roku 1944 kdy nacisté okupovali Rakousko, tedy ovládli zámek Schőnbrunn a Hofburg a před strachem ze spojeneckých vojsk odváželi mobiliář z Vídně do jihomoravského zámku v Uherčicích. Panství hraběte Antonia Ottaviana Conte di Collalty e San Salvatore bylo zkonfiskováno a zámek v hraničním pásmu připadl do správy nové československo-sovětské armády. Vídeňský mobiliář tak chátral ve skladu. Rakouská strana vedla již od roku 1947 nekonečné jednání o návratu nábytku s tím, že se nejedná o konfiskát hraběte, ale o mobiliář ze Schőnbrunnu. Komunistický režim samozřejmě nebral v úvahu, že se jedná o krádež nacistů a… Číst dál...
                Jako malý kluk jsem vždy snil o dobrodružství, hledání pokladů, a o všem co bylo zahaleno jakýmsi tajemstvím. O to více, když to bylo s nějakým historickým podtextem. Možná i proto se v současnosti zabývám restaurováním historických předmětů, odhalováním jejich původní krásy.V naší české kotlině jsou objevy ztracené historie čím dál méně časté a dá se říci, že pokud bychom chtěli objevit nějakou kvalitní starožitnost, musíme se vydat za hranice.Na sklonku léta jsem se tedy vydal nasát atmosféru babího léta prosycenou historií, do jižní Francie.      Zážitky z prohlídek dochovaných historických památek jako např. pevnost Avignon nebo klášter Notre Dame de Sénanque s vůní levandulí, jsou sice nezapomenutelné, ale mě to vždy více táhne do zastrčených kamenných vesniček nasátých atmosférou minulosti. Při mých cestách jsem se ocitl v horském městečku Collobrières, které mě učarovalo, a ve kterém jsem se zdržel déle než jsem si původně myslel, a kde jsem objevil již… Číst dál...
pondělí, 09 říjen 2017 15:18

Tradice zavazuje

V 90. letech v nově nabyté demokracii, jsem se jako spousty jiných rozhodl podnikat, a tak jsem se stal živnostníkem. Když jsem zakládal název své maličké jednočlenné firmičky, ani mě nenapadlo, že by se měla jmenovat jinak, než jsem se jmenoval já. No prostě Fiala – restaurátorství. Ovšem v té době jsem ani nevěděl, jak velký závazek si na sebe nakládám. Samozřejmě že jsem věděl, že tak trochu navazuji na profesní historii naší rodiny.  Že již v roce 1907 můj praděda Josef Fiala restauroval nástěnné malby v chrámu sv.Mikuláše na Staroměstském náměstí. Celý život se intenzivně věnoval své vlastní tvorbě a restaurování. Vychoval své dva syny které vedl k malířství a oni zase dále své děti lásce k umění.   Faktem je, že pod hlavičkou svého jména - tedy naší rodiny, jsem začal podnikat a odvádět práci svým zákazníkům. Ne vždy to bylo jednoduché tak asi jako u každého podnikání. Nikdy jsem si však nemohl dovolit odvést… Číst dál...
          Verner Panton (1926 – 1998) je jeden z nejvýznamnějších designerů 20.století. Tento dánský výtvarník se specializoval hlavně na bytové interiéry za použití nových materiálů. Navrhoval design textilií, osvětlení, ale hlavně sedací nábytek jako například židle „Heart Cone“ nebo „Panton“, která se stala snad nejslavnější židlí poloviny 20. století, kterou Panton navrhl pro firmu Vitra v roce 1967 a je natolik populární, že se vyrábí dodnes.     Verner Panton dokončil v roce 1951 studium architektury na královské akademii v Kodani a měl to štěstí, že mohl profesně působit u slavného architekta Arného Jakobsena. Od roku 1955 zakládá vlastní designérské studio a začíná tvořit návrhy pro nábytkářské firmy a společnosti jako Fritz Hanse, Louis Poulsen, Thonet, Herman Miller, Vitra, a jeho výrobky získávaly celosvětový ohlas. Mezi jeho hlavní přednosti patří smysl pro tvary, barvy, světlo a modelování v prostoru. Vernerovým cílem bylo provokovat lidi aby zapojili svou fantazii a imaginaci. Aby… Číst dál...
    Má profese zajisté prozradí mou volbu. A je pravdou, že se skoro vždy setkávám s lidmi podobného zaměření. Při mých návrzích interiérů občas dostávám zadání vybavit bydlení, nebo ho spíše pouze doplnit starožitnostmi v kombinaci s moderním a účelovým nábytkem. Tato práce je samozřejmě mnohem složitější než vybavit, složit či doinstalovat interiér v nějakém historickém stylu jako celku. Vybrat vhodný styl k dané nemovitosti, celkově ho sladit a dodat dle potřeby uživatele, je jakási rutina na základě nějakých zkušeností. Ale kombinace starého s moderním … tak to už je o improvizaci, citu, vkusu a též představách jak dodavatele, tak uživatele. Není to úplně jednoduché, protože skladba minulosti a designové současnosti nemá žádná pravidla a názory mohou být velmi rozdílné. Jsem rád, když si zákazník nechá poradit, protože výběr a skladba těchto dvou rozdílných stylů a dob vzniku se může lišit i staletími. Samozřejmě se snažím zadavatele nezklamat, ba naopak ho nadchnu pro finální vzhled… Číst dál...
pondělí, 14 srpen 2017 08:58

Aukční rekord v novém kabátě

Dušana Samuela Jurkoviče známe jako svérázného architekta, který navrhoval stavby převážně v lidovém pojetí. Jako snad nejznámější Libušín a Maměnka v Pustevnách z roku 1897. Kořeny Jurkovičova směřování v práci s lidovými formami můžeme hledat už v rodinném zázemí, kdy matka byla znalkyní lidového umění a otec slovenským patriotem. V letech 1884 – 1889 studoval architekturu na průmyslové škole ve Vídni. Tvůrčí realizaci a osobitý styl si osvojil u stavitelů Bully v Martině a následně u Urbánka ve Vsetíně. V jeho tvorbě můžeme vnímat oblíbenou secesi tehdejší doby obohacenou o principy biedermeieru s vlivem vídeňského geometrismu Wiener Werkstätte. Ovšem nejvýraznější v jeho práci je tradiční lidová, slovensko-maďarská architektura. Přestože byl Jurkovič architekt staveb a realizoval spoustu významných stavebních projektů, věnoval se též návrhům interiérů. Roku 1899 získal nabídku Františka Mareše, ředitele brněnské dívčí školy Vesna, na vytvoření interiéru kancelářských i bytových prostor. Tento již zmíněný nábytek z pracovny Františka Mareše se po 115 letech objevil v nabídce aukční síně a trhal rekordy. Byla… Číst dál...
pondělí, 31 červenec 2017 14:00

Architekt – slavnější dnes než ve své době

V našem restaurátorském atelieru se nábytek k renovaci od architekta Jindřicha Halabaly objevuje poměrně často. Já se této skutečnosti vůbec nedivím. Vždyť produkce z 20.- 30. let Uměleckoprůmyslových závodů Brno byla nadčasová, moderní a s vysokou užitnou hodnotou. Jindřich Halabala (1903 – 1978) se vyučil v otcově dílně v moravských Koryčanech a následně studoval na odborné škole ve Valašském Meziříčí a u profesora Janáka na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Po ukončení studií v roce 1928 nastoupil do UP závodů, kde zastával vícero rolí. Kromě vedoucího prodejen odpovídal za skladbu výrobního sortimentu a též nábytek navrhoval. Po dvou letech se stal hlavním architektem a věnoval se též propagaci celé firmy, která neměla ve svém oboru konkurenci. UP závody se staly progresivním podnikem, ať už ve zpracování nábytku a doplňků, tak v kultivovaném způsobu prezentace.     Halabalovy návrhy se opíraly o ideu funkcionalismu tak, aby nový styl v bydlení byl praktický, pohodlný a krásný. Navrhoval veškerý sortiment i v dobách kdy se… Číst dál...
úterý, 18 červenec 2017 14:24

Zázraky se dějí.

  O svém předkovi, o mém pradědovi akademickém malíři jsem již navyprávěl mnohokrát. Ale o příběhu, který se mi před lety stal v souvislosti s malířem Josefem Fialou vyprávím rád a s velkou úctou k člověku, o kterém tento příběh je. Ovšem abych mohl pokračovat, musím nejprve zmínit pár skutečností o samotném malíři. Josef Fiala jako čerstvý absolvent C.K. akademie výtvarných umění v Praze, vystavoval společně se svými spolužáky pod vedením profesora Vojtěcha Hynaise svá díla v Topičově saloně na Národní třídě. Štěstí bylo k Josefovi velmi nakloněno. V té době byl na návštěvě Prahy norský král se svou družinou a osud tomu tak chtěl, že čirou náhodou navštívil již zmíněnou galerii. Krále nejvíce oslovil Fialův obraz „Dělnická madona“ a to natolik, že ho hned zakoupil do své královské galerie. V akademických kruzích to byla událost. Autorovi se zajisté zvedlo sebevědomí a též i prestiž. Na základě této události se stal slavným, a proto Fiala tento obraz dle svých… Číst dál...
pondělí, 03 červenec 2017 10:58

Josef Fiala - malíř staré školy

  Slovutný mistře!                                                                                                        Zvěděl jsem v zařezanosti své oklikoua pozdě o zakulacené řadě dnů žití Vašeho.Blahopřeji Vám k tomu velmi vysokémustupni umění, kterého jste tak svéráznou horskoucestou dosáhl a přeji mnohá šťastná léta vezdraví a na vrcholuV úctě srdečné Vám i milostivé paní provždy oddaný Ak. Malíř Franta Kaván t.č. Libeň 117 Tolik z dochovaného dopisu akademického malíře Františka Kavána adresovaném Josefu Fialovi k jeho životnímu jubileu.   Akademický malíř, portrétista, figuralista a krajinář Josef Fiala se narodil 31.7.1882 v pražských Košířích, v rodině Václava Fialy, obchodníka s moukou. Po obou rodičích pocházejících z venkova zdědil lásku k přírodě a k životu na venkově. Od mala nadšený kreslíř, nenašel u svých rodičů příliš pochopení pro malířskou zálibu. Po nahlédnutí do životopisu vlastnoručně sepsaném samotným malířem v roce 1911 se dozvídáme, že jeho cesta k malířství nebyla v žádném případě jednoduchá a přímočará. „…Tam jsem chodil do obecné školy a… Číst dál...
úterý, 27 červen 2017 09:38

Investice do historie a umění je stálá

                                       Investice do umění a starožitností byla vždy dobrou investicí. Vždyť i za minulého režimu byla spousta „sběratelů“ - tedy investorů, a kvalitní starožitnost byla úzkoprofilové zboží tak jako každé v té době. Ovšem po revoluci se tento obchod rozbujel do velkých rozměrů a na trh se dostala spousta kvalitního zboží za poměrně nízké ceny, které se též vyváželo do zahraničí. Tento trh se časem ustálil a začaly se vyrovnávat i ceny se zahraničním až vývoz postupně ustál. V některých ohledech se dokonce starožitnosti začaly dovážet i zpět do Čech.                Ekonomická krize od roku 2008 trh se starožitnostmi utlumila a obchod začal stagnovat. Až na výjimky hlavně ve výtvarném umění, kdy se vždy kvalitní sortiment prodával za vysoké ceny, tak u běžnějších starožitností se ceny výrazně snížily. Domnívali jsme se, že tento stav je jen dočasný a že se ceny zase rychle vrátí na… Číst dál...
středa, 07 červen 2017 15:00

Příroda je největší umělec

    Uměním užitným i výtvarným se zabývám již dlouhou řadu let. Můžeme obdivovat umění skvostné nebo také méně dobré. Divák může hodnotit, chválit i kritizovat. Většinou vnímáme umění jako tvorbu člověka, který například dostal do vínku trochu talentu nebo po svém vnímá pojetí tohoto světa. Ale v podstatě je to vždy příroda, která je tou největší inspirací. Vždyť většinou výtvarníci ztvárňovali přírodu a produkty tohoto světa. Proto směle mohu tvrdit, že příroda je ten největší umělec.                                  Příroda, která nás v každém ohledu vždy překvapí a je schopna nás znovu a znovu nadchnout svojí krásou. Příroda, která své umělecké krásy zde vytvářela ještě dávno a dávno před tím, než jsme se zde ocitli a než jsme umění dali název umění.     Jsem velmi rád, že jsme ve spolupráci s Galerií kamene mohli uspořádat výstavu toho nejstaršího umění, které vytvořila naše příroda. Pan Šimek se zabývá vyhledáváním nerostů a… Číst dál...
                             Nezřídka je mi pokládána otázka na toto téma. Obecně musím říct, že investice do umění je vždy dobrou investicí, otázkou však je jaké, neboli jak velké a rychlé zhodnocení bude mít dané dílo nebo artefakt. Pokud se rozhodnete investovat do umění, můžete se vydat dvěma cestami. Vydáte se cestou jistoty a investujete do již částečně proslaveného autora kterému už trh jeho cenu stanovil a budete očekávat, že jeho cena do budoucna dále poroste, ale v současnosti ho kupujete za jeho maximum jako například v aukci u obchodníka, který dané dílo určitě nenabízí pod cenou a tak dále.                           Můžete však více riskovat a investovat do výtvarníka (respektive do koupě obrazu), který jistě není nijak proslavený a na kterého jeho sláva možná ještě čeká. Tato investice je samozřejmě nejistá, ale… Číst dál...
             V době v jaké žijeme začíná být standardem podvodné jednání. Nikoho nepřekvapí, že v umění je každý pátý obraz falzifikát, že ve starožitnostech si vůbec nejste jistí jestli nabízený kus není nějak upravován, zestařen nebo dokonce stylově změněn. Když člověk pomine, že je nesolidní jednání ve společnosti naprosto běžné a nikoho nepřekvapí, že se tak chovají i nejvyšší představitelé našeho státu, měli bychom těmto současným běžnostem čelit!                                                   Snažím se upevňovat značku našeho atelieru, který nese mé jméno právě solidností a tím, že slovo má nějakou váhu. Když se něco řekne, tak to prostě platí. Již léta se o to snažím a vnímám to jako ocenění a naší přednost. Jsem rád za důvěru Vás, mých zákazníků.                          … Číst dál...
středa, 10 kvě 2017 14:14

Sběratel a jeho svět.

                      Mám to štěstí, že má profese kolem mě shromažďuje spoustu lidí s podobnými zájmy. Jsou to milovníci starých časů, obdivovatelé umění a sběratelé čehokoliv. Ať už jsou artefakty v jejich hledáčku jakékoliv, jedno mají společné. Je to „sběratelská vášeň“. Ze svého pohledu musím říci, že kdo jí nemá, je o něco málo ochuzen. První květnový víkend jsme pořádali již sedmý v pořadí sraz veteránů. Každoročně stoupá účast i prestiž této akce. Letos se zúčastnilo přes 120 vozů a přišlo více než 1200 diváků.                      Když se setká takové množství lidí se stejným zájmem, je to inspirující a výborná atmosféra. Je co obdivovat a po ledasčem i toužit. Zapálení sběratelů a renovátorů do svých skvostů je okouzlující. Výstava kočárků a jejich vývoj v průběhu let byla též zajímavá. Celá akce byla završena módní přehlídkou dobových obleků. K tomu nám vyšlo i počasí. Bylo co pít a jíst, takže atmosféra byla výborná.       … Číst dál...
středa, 03 kvě 2017 08:51

Važme si odkazu našich předků

  Sekretář Františka Palackého je již zase zpět doma. Po dokončení renovace jsme předali zpět sekretář potomkovi Václavu Macháčkovi Reigerovi na jeho zámek Maleč. Tento kousek byl již jako jeden z posledních, který chyběl do připravované expozice pracovny Františka Palackého, která by se měla otevřít veřejnosti začátkem příštího roku.           Jsem velmi rád, že se můžeme podílet na obnově zajímavých artefaktů a vážím si toho, že můžeme být součástí takových projektů, jako je například tato expozice našich předních obroditelů Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera. Je nutné si připomínat naší minulost.         S mottem „Važme si odkazu našich předků“ David Fiala   Televizní záznam o restaurování tohoto sekretáře můžete shlédnout zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/216562221500048/video/506856 Číst dál...
středa, 19 duben 2017 12:52

…a co všechno umíte opravit?

                      S úsměvem na tváři odpovídám, že snad úplně všechno lze opravit, ale záleží na vynaloženém úsilí a s tím jde ruku v ruce finanční náklad zákazníka. Samozřejmostí je, že žadatelé vždy od nás dostanou informaci nebo úvahu o tom, do jaké míry se vyplatí z obchodního hlediska investovat. Ne vždy ale cena renovace je tou rozhodující. Velmi často zákazníkům rozmlouváme investici, co se týká renovace do věci vložené vzhledem k jeho stavu s tím, že si zájemce může obdobnou věc zakoupit již po renovaci za nižší cenu. Finance jsou kolikrát nepodstatné a jdou stranou, protože mnohem cennější může být vztah k dané věci, která je např. po předcích nebo zapůsobí vzpomínky či nostalgie.                        Náš důvod, proč jsme se pustili do renovace takřka nerenovovatelného kusu byl poněkud prostší. Chtěli jsme odpovědět na položenou otázku (…co všechno umíte opravit). Pustili jsme… Číst dál...
středa, 12 duben 2017 13:55

Barokní hodiny

    Zajímavé kousky se na trhu objevují čím dál méně, ale přeci se čas od času objeví. Před nedávnem jsme přijali k renovaci soubor starožitností z pozůstalosti. Občas se stává, že zákazník některou část nebo věc nabídne k prodeji na umoření nákladů na renovaci. Jsme za to rádi, protože se náš sortiment starožitností obohatí kolikrát i o zajímavé kousky zrovna tak, jako v tomto případě.                                  Na svého nového majitele u nás čekají nádherné barokní hodiny okolo roku 1750 – 1760. Hodinový stroj je kotvový, čtvrťový, bicí – dvoutónový. Hodinová skříň je vyrobena z masivního mahagonu se zlacenými prvky a mosaznými aplikacemi. Celkové rozměry jsou výška 60 cm, šířka 30 cm. Stroj i hodinová skříň prošli kompletní renovací, je na ně poskytnuta záruka a certifikát pravosti.   Tým Atelieru Fiala                                          Číst dál...
pondělí, 03 duben 2017 13:49

….a pak že čas nelze zastavit

                              Při mých cestách ohledně posudků starožitností projíždím mnoho krajů, malebných a zapomenutých míst naší krásné země. Nedávno jsem zavítal na Tachovsko, kde jsem byl požádán o posouzení některých historických movitostí. Následně při kávě a zdvořilostních diskusí jsme narazili na mou oblibu ve starých autech. Mladík, který byl též přítomen najednou vstoupil do hovoru a říká: „ A co to MBéčko po dědovi, co máme v garáži..."                                V následném vyprávění jsem se dozvěděl že v roce 1969, mimo jiné též v roce mého narození, si předek mých hostitelů zakoupil již zmiňovaný vůz Škoda 1000 MB, ale takřka s ním nejezdil. A také posledních 15 let ho ani nikdo nenastartoval. Má zvědavost byla nekonečná, a ani jsem nemusel vyprávějící příliš přemlouvat k prohlídce. Při otevření garáže se ve mně… Číst dál...
            Často odpovídám na dotazy týkající trhu se starožitnostmi. Jaký je jeho vývoj, zda je vhodné investovat do umění, jaké může mít zhodnocení ta či ona starožitnost, a tak dále. Snažím se odpovídat objektivně v té dané době a situaci. Pokud bych měl shrnout vývoj za posledních cca 10 let, musím se zorientovat v situaci na současném trhu nejen v naší české kotlině, ale i na trhu světovém. Vydal jsem se tedy na největší světový veletrh TEFAF do holandského Maastrichtu. Zanedlouho to bude bezmála 10 let, kdy obchody se starožitnostmi a uměním značně ovlivnila ekonomická krize. Až na výjimky kvalitního výtvarného umění se ceny výrazně snížily. Trh s touto komoditou stagnoval a zvedal se velmi pomalu.                      V současnosti kdy vnímáme ekonomický růst, se i na českém trhu obchod se starožitnostmi výrazně oživil a v mnoha ohledech překonává ceny i zájem investorů z dob… Číst dál...
          Při své práci se setkávám s zajímavými historickými předměty a jejich současnými majiteli, kteří jsou potomci těch původních majitelů a tak dál….Osudy našich předků nebo jejich starožitnosti, které byly jejich součástí jsou kolikrát velmi zajímavé. V létě se na mě obrátil potomek Františka Palackého, který je mimo jiné shodou okolností mým přítelem již od mých mladických let, abych se ujal zase jedné starožitnosti, jako už po několikáté v minulých letech. Na zámek Maleč, kde působil František Ladislav Rieger a František Palacký, jezdím pravidelně a naší prací pomáháme s budováním budoucí expozice našich již zmíněných obroditelů.                                 Tentokrát jsme dostali do práce extra kousek – renesanční sekretář mimořádného zpracování. Intarsie skládané do obrazců architektury s vypracovanou perspektivou a detailně zpracované figury. No prostě nádhera. Dalším překvapením pro nás bylo uspořádání vnitřní části. Četnost zásuvek, tajné schránky a jejich zpracování, spíše naznačovalo období… Číst dál...
úterý, 13 prosinec 2016 10:09

Horník - řemeslník nebo umělec?

                            Občas slýcháváme “že se někdo minul povoláním“. Obrátil se na mě pan Ludvík s nabídkou nebo spíše prosbou, zda bychom neměli zájem vystavit jeho práce, že se prý tak trochu zájmově zabývá intarsiemi. To by nebylo nic neobvyklého, ale když jsem při jeho návštěvě zjistil, jakým způsobem intarsie vyrábí, byl jsem překvapen a dá se říci, snad i nadšen. Intarsie nebo spíše jejich části, se většinou plošně lepí na podkladový materiál tak, aby vznikla kompaktní masivní plocha. Ale pan Ludvík intarsie, tedy jednotlivé části, precizně ručně vyřezává lupénkovou pilkou a lepí je pouze v hranách k sobě, přesně přiléhajících, tady v tloušťce 1 mm. To znamená, že celý obrazec je silný pouze ten jeden milimetr a můžete se na vytvořený výjev podívat i z rubové strany. Krása dřevěného obrazu pak umocňuje Muchovské téma. Přesnost a výběr jednotlivých dýh, použití různých součků a kreseb dřeva v daných… Číst dál...
čtvrtek, 08 prosinec 2016 10:13

…važme si starého nábytku - nebude!!!

                                                                               Občas používám tento slogan stejně jako i několik dalších. Je pravdou, že starožitností které se nabízí k prodeji, velmi rychle ubývá, a na ty kvalitní již velmi zřídka narazíte. Proto jsou kvalitní věci ihned prodány a kolikrát ani cena nerozhoduje. Restaurování je naše každodenní práce, a tak vnímáme, jak si majitelé váží svých starožitností a čím dál méně se jich zbavují a nabízejí je k prodeji. Ale čas od času se přeci jen nějaký ten zajímavý kousek objeví. Jako například nyní jsme převzali do prodeje krásnou klasicistní komodu s nástavbou, která je nádherně inkrustovaná ovocnými dřevinami.              Mimo to, že je krásná, je též v původním autentickém stavu bez jakýchkoliv restaurátorských zásahů a druhotných oprav. Je pozoruhodné, že starožitnost z 2. poloviny 18. století se zachová v tomto stavu i s původními klíči,… Číst dál...
středa, 23 listopad 2016 10:38

Ztracená růže Rožmberků

                                              Velmi často dostáváme otázky, jaké zajímavé starožitnosti jsme kdy restaurovali a jaký měly příběh, nebo jakým zajímavým osobnostem patřily. Není to tak dlouho, když nás oslovila známá obchodnice se starožitnostmi, že získala jednu velmi zajímavou barokní komodu. Na první pohled bylo jasné, že jde o výjimečný kus. Barokní řemeslníci tu předvedli celou škálu svých dovedností: intarzie ze vzácných dřevin, marketérie z cínu a kosti, malba. Navíc vyobrazení jednotlivých panství na čele zásuvek prozrazovalo, že se jedná o část reprezentativního mobiliáře…možná šlechtického rodu? Komoda byla mimořádné velikosti, ale ve velmi zdevastovaném stavu. Vlastně to bylo pouze torzo. Nejzachovalejší byla čelní stěna s dvanácti zásuvkami a dvoukřídlými dvířky uprostřed. Původní horní deska se nezachovala vůbec, celé dno a spodní část zad byla silně poškozena dřevomorkou. Intarzie na přední části zůstala z větší části zachována,… Číst dál...
středa, 09 listopad 2016 11:37

RETRO – fenomén současnosti

          Design 60.- 80. let je nyní trendy. V oboru renovací starožitného nábytku se pohybujeme již 25 let a v průběhu těchto let zaznamenávám značný posun prodejnosti starožitností. V 90. letech se z Čech vyvážel historický nábytek do zahraničí, bylo to předpokládatelné, vždyť nemožnost obchodu v minulosti a velké ekonomické rozdíly tomu napomáhaly. V počátku 21. století se ale obchod začal postupně měnit a historický nábytek se zase naopak začal dovážet nejčastěji z Francie. V nedávné době jsme však zaznamenali zvýšený zájem zahraniční klientely o nábytek z československé produkce z 60.- 80. let 20. století. Obchodníci začali opět vyvážet z Čech nábytek, který se za hranicemi stával velmi populární. Vždyť přesto, že jsme žili v tzv. normalizaci a jednalo se o průmyslovou výrobu, používaly se kvalitní materiály. Architekti kteří nábytek navrhovali, měli vzdělání ještě z předválečné doby. A přestože to za socialismu nebylo zrovna žádoucí, dokázali mnohdy navrhnout pozoruhodné produkty a vtisknout jim světovost. V současné době si i česká klientela začala… Číst dál...
úterý, 08 listopad 2016 11:53

Barokní psací stůl mimořádné kvality

  Při naší práci se setkáváme se spoustou zajímavých starožitností, nábytků a také jejich zvláštních osudů. Z kraje letošního roku mě oslovila starší dáma – vdova, že má po svém manželovi též restaurování nábytku nějaké nářadí, materiál i rozpracovaný nábytek. Její choť odešel z dílny i tohoto světa již před více než 20 lety a od té doby v dílně za domkem skoro nebyla. Návštěva restaurátorova království pro mě byla zahalena tajemstvím a s jistým vzrušením jsem vešel do zapomenutého světa. Připadal jsem si jako dítě v hračkářství. V koutě dílny mimo jiné stál obrovský barokní stůl. Sice v hrozném předrenovačním stavu, též rozebraný na díly, ale jeho opulentní tvary a sice ztmavlé ale bohaté intarsie prozrazovaly, že se jedná o něco mimořádného. Po prohlídce jsem ovšem usoudil, že celý stůl je vlivem nevhodného skladování a velké vlhkosti ve velmi degradovaném stavu a většina intarsií samovolně opadává, a že tato renovace bude velmi náročná.      Vzhledem… Číst dál...
    Před nedávnem jsme dokončili renovaci neobyčejně zajímavého souboru modernistického nábytku. Restaurováním se zabýváme profesně již čtvrt století, ale s tak zvláštním nábytkem jsme se ještě nesetkali. Soubor je unikátní nejen neobvyklými kombinacemi výzdobných prvků a celkovou opulentností, ale hlavně precizním, náročným a v řadě ohledů neobvyklým řemeslným zpracováním. Kromě celkové renovace nás současný majitel požádal o zjištění nějakých informací ohledně původu výroby a architektonického či designového návrhu tvůrce. My jsme měli k dispozici pouze informaci od majitele, který zakoupil prvorepublikovou vilu v Košicích i se zmiňovaným nábytkem, který byl vyroben na zakázku. Při dalším hledání informací jsme zjistili, že maďarský majitel vily židovského původu se za války stal obětí holocaustu a dům podobně jako řada dalších honosných staveb měnil majitele podle režimu. Střídali se zde vlastníci s institucemi. Nábytek bylo to jediné, co se v interieru dochovalo. Úctyhodné rozměry příborníku totiž znemožnily jeho vystěhování z budovy. Podařilo se nám též upřesnit dataci výroby, ale výrobce… Číst dál...
pátek, 21 říjen 2016 09:56

Starožitnost v novém kabátě

  Sofa je ve stylu Louis Philippe, které sloužilo našim předkům již od roku 1860. Nyní opět září jako v době svého vzniku. Pohovka prošla kompletní renovací od konstrukčních dřevěných prvků po nové čalounění původní technikou za použití pouze tradičních materiálů jako jsou koňské žíně, konopné popruhy a provazy. Látka byla též vybrána s respektem k historickému stylu.           Vzory vytkávané v listnatých motivech obdobně jako u řezeb na sofa. Krásná pohovka hledá svého majitele, aby mohla sloužit a zdobit, a její historie mohla dále pokračovat.   Číst dál...
čtvrtek, 20 říjen 2016 14:41

Restaurování krok za krokem

Restaurátor je z části řemeslník, z části umělec a malounko také bohém. Spojeno a promícháno, velmi zajímavý koktejl. A co si můžeme představovat, že se děje v dílně restaurátorově? Pojďme se podívat. Každý kousek ať už se jedná o komodu, sofa, obraz, nebo hodiny restaurátor pečlivě vyfotografuje, tak aby zachytil veškerá poškození, pak sedne a vypracuje popis a restaurátorský záměr co by se vlastně mělo renovovat a s jakým cílem. A nastává řemeslná fáze. Představme si, že renovujeme komodu z osmnáctého století s bohatou intarzií. Nejprve je celá komoda demontovaná na jednotlivé části, česky řečeno opatrně rozložená na prkýnka, ta se očistí od původních laků, pojidel a prostě nečistot a případně se ošetří proti dřevokazné houbě, nebo hmyzu. A protože jsme si vymysleli komodu již nějaký ten pátek starou je pravděpodobné, že některé části ať již konstrukční, nebo jiné budou chybět, či nebudou již repabilní. V tom případě náš restaurátor… Číst dál...
pondělí, 26 září 2016 14:56

...jsou to zachránci historie

                                                      Náš atelier se letos zabývá restaurováním již čtvrt století a za tak dlouhou dobu jsem se potkal již s řadou našich zákazníků. A když tak o tom přemýšlím, musím jim všem tiše poděkovat. Jsou to vlastně zachránci historických artefaktů. My jsme tady od toho, abychom starožitnosti uzdravovali, vraceli jim jejich původní lesk a krásu, ale jejich majitelé jsou ti, kteří do nich investují a tím je zachraňují. Před nedávnem mě oslovila dáma ohledně restaurování dvou biedermeierských židlí s tím, že je to jedna věc z mála, které má po svých předcích. Kdyby to nebyl tak zajímavý model, asi z roku okolo roku 1820, asi bych vzhledem ke stavu židlí majitelce rozmlouval investici do nich vloženou. Renovace byla sice náročnější, ale pro její dokončení se z židlí… Číst dál...
pátek, 23 září 2016 11:13

Rokokové nizozemské hodiny z roku 1770

  V našem restaurátorském atelieru jsme precizně zrenovovali skvost nizozemských hodinářů. Špičková umělecko-řemeslná práce se zde skloubila s neuvěřitelnou technickou zručností tehdejších hodinářských mistrů. Tyto lunární hodiny z 2.pol.18.století ukazují: roční období - fáze měsíce v daném období - měsíce v roce - měsíční znamení - den v týdnu - kalendářní den (den v měsíci) - hodiny - minuty - vteřiny a dokonce mají i budík.   Hodinový stroj je signován výrobcem J.VAN GEFFIEN - AMSTERDAM. Hodinová skříň je zpracována z těch nejušlechtilejších dřevin, ořechové kořenice a intarsie z ovocných dřevin. Koruna hodin je pak osazena zlacenými figurami trubačů a atlasem. Ciferník je pak vrcholem precizní práce tehdejšího pasíře zrovna tak jako malby ročních období a fáze měsíce. Pokud byste chtěli vidět tyto hodiny na vlastní oči, navštivte nás v našem atelieru Na Chvalské tvrzi v Praze 9 nebo se podívejte i na jiné skvosty, které čekají na své nové… Číst dál...
  Čalounění sedacího nábytku se začalo masivněji používat v dobách pozdní renesance a raného baroka, kdy se začalo více dbát na pohodlí a komfort bydlení hlavně u vyšších vrstev a měšťanů. Zprvu se nábytek změkčoval používáním různých přírodních materiálů a jak se zvyšovaly nároky na pohodlí, tak začínaly vznikat i různé technologické postupy při výrobě čalounických gruntů. Nejčastějším způsobem bylo používání kovových pružin, které byly vyvázány v jeden celek a tato vrstva kopírovala anatomii těla, a tím se stala velmi komfortní. Tato část byla jen základem pro další vrstvy jako například sláma nebo africká tráva, později pak velmi trvanlivé koňské žíně, které se ve velmi dobrém stavu dožívají až do dnešní doby u zachovalého nábytku.     Čalounění je samozřejmě ze starožitného nábytku nejchoulostivější k poškození nebo dožití, proto se ve své původnosti zachovává jen velmi málo a v dobách pozdních nebo nedávných nahrazovalo již materiály novějšími a nepůvodními. Výroba… Číst dál...
  Vrcholem práce restaurátora nábytku je vytvoření šelakové politury. Šelaková politura dává dřevu novou dimenzi, vyzdvihuje jeho krásu, hloubku, jemnost kresby a oživuje jeho barvy. Je dodnes opticky nejhodnotnějším a nejušlechtilejším způsobem konečné povrchové úpravy dřeva. Šelak je přírodní živice, získávaná z výměšků červce lakového (Kerria lacca). Vyskytuje se v ásámských lesích a v Thajsku. Červec pomocí tohoto sekretu chrání své larvy před nepříznivými vlivy okolí. Šelak byl dovezen do Evropy koncem 17. století a používal se na lakování zejména hodnotnějších kusů nábytku dýhovaného nebo intarzovaného. Leštění šelakovou politurou na vysoký lesk dosáhlo největšího rozmachu v průběhu 18. a 19. století. Protože se politura nedá nanášet strojově, ustupoval tento způsob povrchové úpravy do úzadí nástupem velkovýroby přičemž se ojediněle používal ještě v období art-deco (30. léta 20. století).     Dnes se šelaková politura používá téměř výhradně při restaurování, a to jak při obnově starých ale zachovalých politur, tak zejména při… Číst dál...
  Zlacení a pozlacování jsou různé techniky nanášení tenké vrstvy zlata na povrch jiných materiálů. Obojí je známo již od starověku, zmiňuje se ve Starém zákoně i u Herodota. Tradičně je jeho smyslem docílit dekorativní a luxusně vyhlížející povrch, který zároveň lépe vzdoruje korozi a vlivům povětrnosti. Již od antiky se často pozlacují zejména kultovní a rituální předměty. Pozlacování čili plátkové zlacení znamená mechanické nanášení zlaté fólie na připravený podklad. V předhistorických dobách se tenký zlatý plech na zdrsněné kovové povrchy upevňoval někdy jen tlakem hladítka. Později se plátkové zlato na podklad lepí přírodním pojivem na připravenou a vyhlazenou podložku (bolus a křída). Pozlátko je mimořádně tenké (až desetitisícina milimetru) a zacházení s ním vyžaduje zvláštní zručnost a techniku: pozlacovač je krájí na koženém polštářku, nanáší na místo navlhčeným štětcem a připevňuje hladítkem. Restaurátorské zlacení dřevěných předmětů je dnes uznávanou restaurátorskou disciplínou.     Úkolem restaurátora je v první řadě… Číst dál...
  Vrcholná práce benátských mistrů 17. století. Konstrukce z masivního ebenu inkrustované slonovinou, která je gravírována rytinou ve zvířecích výjevech. Nábytek je instalován na Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Nábytek nechal pravděpodobně vyrobit dóže Francesco Morosini v Benátkách v 17. století a arcibiskup olomoucký Theodor Kohn ho zakoupil v 19. století a převezl na kroměřížský zámek. Nábytek má slohový středoevropský výraz, ovšem je na něm patrný vliv orientu. Tak jak bylo v daném období v Benátkách běžné. Celý soubor vnímáme jako jedinečný s osobitým pojetím autora. Arcibiskupství olomoucké se na nás v polovině loňského roku obrátilo ohledně restaurování tohoto unikátního souboru nábytku pocházejícího z Benátek. Pro náš atelier to byla výzva a desetiměsíční zajímavá práce s velkou pokorou a úctou k řemeslu mistrů ze 17. století. Náš obdiv nespočíval pouze k úctě ve zpracování, ale též výjevům, které se vážou k náboženským symbolům. Jednou ze zajímavostí byl ústřední motiv stolu intarzie ze slonoviny sv. Jiří na koni, který neskolil draka oštěpem jak z mytologie známe, nýbrž… Číst dál...
úterý, 12 červenec 2016 13:18

Jak si vybrat kvalitní starožitnost

Nové standardy při zařizování starožitností                                          Společnost se stále vyvíjí a s ní i jejich potřeby a standardy. A ne jinak je to i u naší činnosti, přestože se to v oboru starožitností nezdá. Naším cílem je neustále zkvalitňovat a rozšiřovat poskytované služby v oblasti našich činností včetně restaurování. Poslední dobou zaznamenáváme rostoucí poptávku po poradenství při pořizování starožitností. Přestože máte jasné povědomí o dané starožitnosti, kterou si chcete pořídit, nemusí být vždy koupě výhodná tak, jak si představujete. Může to zapříčinit několik důvodů. Daný artefakt může být vzhledem ke své historické hodnotě předražený nebo může být pouze na oko zkrášlený tak, aby se výhodně prodal. S tímto faktem se setkáváme poměrně často - jsou to praktiky nesolidních obchodníků. Přestože je stav takového kusu zdánlivě velmi dobrý nebo snad i zrenovovaný, následné náklady na… Číst dál...
úterý, 21 červen 2016 11:12

Starožitnost nebo jen starý nábytek

Často je mi od našich zákazníků pokládána otázka „A toto už je starožitnost?“ Já sám jsem si tuto otázku často pokládal. „Co je to vlastně starožitnost? Je historický nábytek měřitelný s jeho stářím?“ Je starožitnost i to, co přichází po baroku, biedermeieru, secesi či ART-DECU? Není to tak dlouho, co jsem si myslel, že u předválečného období se to zastaví a dále již nemůže být o starožitnosti ani řeč. Postupem času a na základě požadavků našich zákazníků jsem musel změnit názor. „Jé, to jsme měli doma“   …. velmi často slýchávám z nadšených tváří návštěvníků, a to nemusí být zrovna historický nábytek po předcích, ale jakýkoliv nábytek ke kterému se vážou vzpomínky z dětství na bydlení u babičky nebo z našich dětských pokojíčků. Domnívám se tedy, že starožitnost začíná být starožitností v době, kdy začíná vyvolávat nostalgické vzpomínky, a kdy si uživatelé k němu opět vytvářejí vztah. A my jsme tady proto, abychom těmto novým… Číst dál...
úterý, 14 červen 2016 11:20

...jako Fénix z popela

Při prvním kontaktu se zákazníkem velmi často dostáváme otázku „ A vyplatí se to renovovat?“ Restaurátor nemůže úplně jednoznačně odpovědět. Pokud je starožitnost již ve velmi degradovaném stavu a výdaje na restaurování jsou již vůči danému kusu velmi vysoké, tak se z obchodního hlediska renovace po finanční stránce asi už příliš nevyplatí. Ale je zde ještě druhá strana, záchrana historického artefaktu. Věci, která tu před námi žila po staletí. Pokud ji renovací nezachráníme, skončí v propadlišti dějin.    Nedávno se na nás obrátil zákazník a přinesl torzo sofa ve stylu Louis Philippe, které bylo pro laika neidentifikovatelné. Po prohlídce a restaurátorském průzkumu jsme konstatovali, že se renovace po finanční stránce nevyplatí, a že u nás může obdobné sofa po repasi zakoupit levněji, než bude stát restaurátorská práce. Odpověď zákazníka byla jednoznačná. „Je to jediná věc, která se na půdě historického domu který jsem zakoupil dochovala, i když v tolik devastovaném stavu. Ale ta… Číst dál...
  David Fiala, zastupující restaurátorský atelier, který restauroval část mobiliáře – nábytkové vybavení, přednášel o průběhu restaurování, technikách a úskalích této práce. Konference se účastnili restaurátoři a zástupci investorů z Norska. Přednáška byla simultánně překládána v anglickém jazyce. „Vážené dámy, vážení pánové, Dovolte, abych se představil a představil firmu, kterou zde zastupuji. Jmenuji se David Fiala a jsem zakladatelem stejnojmenného restaurátorského atelieru. Atelier Fiala se restaurováním zabývá již od roku 1991 v různých formách společenství. Je nám velkou ctí, že jsme se mohli účastnit obnovy takového hodnotného kulturního dědictví.“ V polovině loňského roku jsme se postavili před zodpovědný restaurátorský úkol. Renovace 28 předmětů nábytku z 19., 18. a 17. století. Krátce před dnešní konferencí jsme celý soubor dokončili a celkově jsme se restaurováním tohoto vzácného souboru zabývali 10 měsíců. Práce byla velmi intenzivní a věnoval se jí celý tým restaurátorů Atelieru Fiala. Nejcennější částí celého souboru byl soubor nábytku Benátských mistrů ze 17. století. Špičková řemeslná… Číst dál...
 Je nám velkou ctí, že jsme se mohli účastnit obnovy takového hodnotného kulturního dědictví, jako vidíme zde na Arcibiskupském zámku. Každá práce tohoto typu je pro nás výzvou a potěšením, že můžeme přispět k záchraně historických artefaktů jako svědectví historie. O to více, pokud se jedná o takto unikátní nábytek, jako je například soubor ložnice, kterou v 19. století zakoupil Theodor Khon od italských mistrů. Práce na tomto souboru je naprosto skvostná. Vždy, když se postavíme před takový kus nábytku, počínáme si s velkou pokorou a úctou k řemeslu tehdejší doby. Vždyť jen uvědomění si, s jakým vybavením a s jakou přesností a precizností kdysi naši předci pracovali. Přesto, že v dnešní době disponujeme technikou a novými materiály, je pro nás zásadní využívat vždy původní postupy za použití tradičních materiálů. U intarsií v tomto konkrétním případě ložnice, byly skládány k sobě nesourodé materiály jako například barevné kovy – mosaz – měď – cín – ovocné dřeviny – perleť a… Číst dál...
úterý, 17 kvě 2016 22:44

Řemeslník nebo umělec?

Pohlížíme-li na restaurátora jako na umělce – máme pravdu. Ovšem představíme-li si ho jako zručného řemeslníka...máme také pravdu. Tato profese propojuje umělecké cítění, znalosti historických stylů a řemeslný um tak jako málokterá jiná. Opravdu zkušený restaurátor dostal do vínku nemalý cit pro krásno a úctu nejen k ušlechtilému materiálu, se kterým pracuje, ale především k autorovi, nebo chceme-li ke stvořiteli restaurovaného artefaktu. Vždyť on se musí vcítit do té věci a kopírovat práci a úmysl několik desítek let ba i století starý. Změnil-li se dnešní člověk, jeho potřeby a tužby za posledních řekněme dvě stě let, tak způsob, materiály a postupy při renovaci zůstávají stále stejné. Již několik století tvoří lesk na starožitném nábytku šelaková politura a dodává vznešenost šlechtickému a měšťanskému vybavení, ovšem původ této politury už tak ušlechtilý není, Jedná se totiž o výkaly brouka lakového indického, ty se máčejí v lihu a suší a zase ředí a… Číst dál...