Fb

O šelakové polituře

Vrcholem práce restaurátora nábytku je vytvoření šelakové politury. Šelaková politura dává dřevu novou dimenzi, vyzdvihuje jeho krásu, hloubku, jemnost kresby a oživuje jeho barvy. Je dodnes opticky nejhodnotnějším a nejušlechtilejším způsobem konečné povrchové úpravy dřeva.

Šelak je přírodní živice, získávaná z výměšků červce lakového (Kerria lacca). Vyskytuje se v ásámských lesích a v Thajsku. Červec pomocí tohoto sekretu chrání své larvy před nepříznivými vlivy okolí. Šelak byl dovezen do Evropy koncem 17. století a používal se na lakování zejména hodnotnějších kusů nábytku dýhovaného nebo intarzovaného. Leštění šelakovou politurou na vysoký lesk dosáhlo největšího rozmachu v průběhu 18. a 19.století. Protože se politura nedá nanášet strojově, ustupoval tento způsob povrchové úpravy do úzadí nástupem velkovýroby přičemž se ojediněle používal ještě v období art-deco (30.léta 20.století). Dnes se šelaková politura používá téměř výhradně při restaurování, a to jak při obnově starých, ale zachovalých politur, tak zejména při vytváření nových na nábytku, kde se původní šelaková vrstva nedochovala, anebo byla nenávratně poškozena. Pracovní postup restaurátora při vytváření nové politury přitom zůstává stejně pracný jako byl kdysi. Nejdřív se šupinky šelaku nakládají v 99% lihu. Po rozpuštění si každý mistr namíchá svoji polituru. Existuje mnoho receptur, které se liší v detailech, základem vždy zůstává šelak a líh. Po důkladné přípravě dřevěného podkladu se politura nanáší ručně tzv.“polnou“ - tampónem z přírodních látek,a to v desítkách vrstev. Šelak se nanáší na dřevo tak dlouho, až zaplní póry v dřevě a vytvoří zrcadlově lesklou plochu bez škrábanců a nečistot. To trvá často desítky hodin. Výsledek ale stojí za námahu. Nová politura dá plně vyniknout kráse nábytku tak, jak byl vyroben ještě za časů starých mistrů.